Luba, Bratsy, Luba

De Vouiquipèdia, l’enciclopèdia abada.

Cél articllo est ècrit en arpetan supradialèctâl / ORB lârge. Lo blâson panarpetan


Pâge d’éde sus l’homonimia Por los articllos homonimos, vêde Luba.

Luba, Bratsy, Luba (Любо, братцы, любо, Ljubo, brattsy, ljubo en russo, Любо, братці, любо, Ljubo, brattsi, ljubo en ucrènien, cen vôt dére « Fât bon, frâres, fât bon ») est na chançon populèra cosaca, chantâye en russo et en ucrènien, qui daterêt de l’an 1783 et conte dens sa premiére vèrsion l’afrontament des cosacos du Don avouéc la cavalerie des Nogâis[1]. El at diu resonar asse-ben dedens lo Paris de 1814.

Son nom vint de la premiére partia du refren : Lyubo, bratsy, lyubo, lyubo, bratsy, zhit’ (Любо, братцы, любо, любо, братцы, жить, Ljubo, brattsy, ljubo, ljubo, brattsy, zhit’ en russo, Любо, братці, любо, любо, братці, жить, Ljubo, brattsi, ljubo, ljubo, brattsi, zhyt’ en ucrènien), cen vôt dére « Fât bon vivre, mos frâres ».

La chançon est étâye encartâye por lo premiér côp per des folclloristos ucrèniens dens lo mié-jorn de l’oblast de Khèrson et pués ére populèra uprés les tropes a Nèstôr Makhno en Ucrèna u comencement des ans 1920[2]. El est étot vegnua franc populèra en Union soviètica pendent la guèrra aprés la sortia du filmo soviètico Alèxandro Parkhomenko en 1942, yô qu’ére entèrprètâye en russo per Boris Tchirkov.

Rèsumâ[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Los Cosacos (dens doux-três vèrsions : Tatars[3]etc.) ant menâ 40 000 chevâls vers lo Tèrèk. Aprés la batalye sangllanta, na riva du Tèrèk est cuvèrta per los môrts, homos et bétyes. L’hèrô, blessiê a môrt, sè rapèle de sa fèna, de sa mâre et de sa montura. Sè ressentent de la pêna por celos doux dèrriérs, sè lamente sus son mâl-balyê.

Histouère[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Pendent la guèrra civila, serêt vegnua la chançon de la batalye que sè tegnét en janviér 1920, entre la cavalerie cosaca blanche u gènèrâl Pavlov et la premiére armâ de cavalerie roge a Boudionov, sus lo Manitche, dens lo mié-jorn de la Russia. Lo nombro de cavaliérs cosacos, tant du fllanc blanc que du fllanc rojo sè montâve verément a prés de quaranta mile homos. Los blancs pèrdéront cela batalye et devéront recular a travèrs la stèpa gelâye vers Novorossiyisk por, u mês de mârs du mém’an, na tèrribla travèrsâ de vers los 300 kilomètros a travèrs la mar Nêre por avengiér la Crimèa.

Ègziste un coblèt que fut chantâ per los cosacos réstâs fidèlos u govèrnament provisouèro :

Arriér-més, comèmorerens frâres, noutros frâres fidèlos
Noutros frâres en Crist du Tèrèk et du Kouban.
Lo Juda Troski et lo Juda Svèrdlov,
Ant crucifiyê lâchement la mâre-Russia sus la crouèx.

Cela chançon fut étot yona de les prèferâyes a l’anarcho-comenisto, Nèstôr Makhno, que la devéve brogiér dens son ègzil francês, entre-mié son ôvra de pintro en bâtiment, son logement de Vincennes et lo cabarèt yô que vegnéve les demenges, jouyér u tièrcê.

Paroles[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Russo Ucrènien Arpetan

Coblèt 1 :
Как на грозный Терек выгнали казаки,
Выгнали казаки сорок тысяч лошадей,
И покрылось поле, и покрылся берег
Сотнями порубленных, пострелянных людей.

Refren :
Любо, братцы, любо,
Любо, братцы, жить,
С нашим атаманом
Не приходится тужить.

Coblèt 2 :
Атаман наш знает, кого выбирает:
Эскадрон - по коням! Да забыли про меня.
Им осталась воля да казачья доля,
Мне досталась пыльная, горючая земля.

Refren

Coblèt 3 :
А первая пуля, а первая пуля,
А первая пуля в ногу ранила коня,
А вторая пуля, а вторая пуля,
А вторая пуля в сердце ранила меня...

Refren

Coblèt 4 :
Жинка погорюет, выйдет за другого,
За мого товарища, забудет про меня.
Жалко только волюшки во широком полюшке,
Жалко сабли вострой да буланого коня.

Refren

Coblèt 5 :
Будет дождь холодный, будет дождь холодный,
Будет дождь холодный мои кости обмывать.
Будет ворон чёрный, будет ворон чёрный,
Будет ворон чёрный мои волосы клевать.

Refren

Coblèt 6 :
Как на грозный Терек выгнали казаки,
Выгнали казаки сорок тысяч лошадей,
И покрылось поле, и покрылся берег
Сотнями порубленных, пострелянных людей.

Refren

Coblèt 1 :
Як батько заграє, - ворог враз ридає;
То іти до кого молодому козаку?!
Червоні ліворуч, білії праворуч,
А я піду до батька на гражданськую війну.

Refren :
Любо, братці, любо,
Любо, братці, жить,
З нашим отаманом
Не приходиться тужить.

Coblèt 2 :
Із валки лунко, лунко в береги
Вдарили одразу короткі батоги.
Батько нахилився, коня у кар’єр,
"Висікти сволоту!", цівку плечем впер.

Coblèt 3 :
А першая куля, а першая куля
Порснула по мені та й спасли ремні.
А другая куля, а другая куля
Ранила коня, ще за світла дня.

Refren

Coblèt 4 :
А третяя куля, а третяя куля
Цілила мене, мого коня мине.
Як терпець урвався - то не налякать,
Тільки б дотягнуться, а на смерть начхать.

Coblèt 5 :
Не сумуйте батьку, нічого пенять,
Ті хто виноваті вже навіки сплять.
А що не владнали та не домайстрували
Буде того зілля нашим дітям дорубать.

Refren

Coblèt 6 :
Годі на сьогодні, браття, храбрувать,
Коні потомились, хлопці хочуть спать.
Нічого не шкода, ні врага-ірода,
Шкода тілько волі та й буланого коня.

Refren (bis)

Coblèt 1 :
Coment sus lo tèrriblo Tèrèk, los Cosacos ant menâ
Los Cosacos ant menâ quaranta mile chevâls.
Et la plana s’est cuvèrta, et la riva s’est cuvèrta,
De centênes de gens sâbrâyes, fuselyêes.

Refren :
Fât bon, frâres, fât bon,
Fât bon, frâres, vivre !
Avouéc noutron ataman,
Ils ant pas a plendre ! (bis)

Coblèt 2 :
Celos que l’ataman chouèsét, los cognêt.
Èscadron - a cavalon ! Et mè, ils m’ant oubliâ.
O lor est èchu la dèstinâ cosaca et la libèrtât,
Mè, o m’est èchu la tèrra empuçâye et broulâye.

Refren

Coblèt 3 :
Et la premiére bâla, et la premiére bâla,
Et la premiére bâla, mon chevâl a la piôta blessiét.
Et la seconda bâla, et la seconda bâla,
Et la seconda bâla, u côr mè blessiét.

Refren

Coblèt 4 :
Ma fèna s’atristerat, èposerat un ôtro,
Yon de mos camerâdos, m’oublierat.
Damâjo solament por la libèrtât dedens lo vâsto petiôt prât,
Damâjo por mon chevâl isabèle et mon sâbro molâ.

Refren

Coblèt 5 :
Et la ploge frêda, et la ploge frêda,
Et la ploge frêda, mos ôs, laverat.
Et lo corbél nêr, et lo corbél nêr,
Et lo corbél nêr, mos pêls, bècaterat.

Refren

Coblèt 6 :
(Varianta du dèrriér coblèt chantâ per los cosacos du Don)
Mes boclles blondes, mos uelys cllârs,
Les hèrbes fôles et l’absinta sârvâjo envayiront.
Mos ôs blancs, mon côr farôd,
Èparviérs et corbéls, dedens la stèpa s’èpateront.

Refren

Acutar la chançon[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Notes et rèferences[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Notes[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Rèferences[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

  1. (fr) « Bitchevskaia, Pélaguéia & le chœur des cosaques du Kouban: Il fait bon, frères, il fait bon / Ж. Бичевская, Пелагея и Кубанский казачий хор:Любо, б ».
  2. (uk) « ЯСКРАВІ ВРАЖЕННЯ (13). Останній день незалежності з Махном в Гуляйполі », dedens Ukrayinska Pravda.
  3. (ru) « [Articllo] », Roman-Gazeta, vol. 1277–1282,‎ (en legne).