Gabi (B.R.E.L.)

De Vouiquipèdia, l’enciclopèdia abada.
Tsou article l’ét éhcrì én arpitàn valdotèn da basa Val / Grafia B.R.E.L.. O biazón da Val d’Ohta


Pâge d’éde sus les ôtres grafies Por l’articllo principâl en ORB lârge, vêde Gabi.
Vuya dé la quemeunna (Chef-Lieu).

Gabi ou Gòbi (eun fransé, Gaby) a l'é eunna quemeunna da bâsa Val d'Ohta.

Géographiya[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Gòbi ché troue dén la média valada dou Lys.

Ehtoria[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Yé son pa dé conte chure déssù y abitàn dou Gòbi, probabio lo preméi veladjo l'at ihta Lihrla, où qué sooubron li rehte dé un bahtimèn, où qué ché catchaon ou tén da peste dou 1630.

Lo méntén dou paìs l'at apréi trama-che à Kiamourseyra, que 'co orra a l'è lou veladjo pieu importàn da queumeunna.

Apréi éhtre ihtà dézot li Vallaise dou XIVe siécle, lo terrén passà dézot la poténta fameuya dou poht di Troc-Drisquer, padrón dou méite Palatz dou 1632 (la data a l'ét réportà in tédehc déssù la tra dou tet).

Pé mouéi dé siécle, Gòbi (o Issime-Saint-Michel) ire eunna frachón d'Éséima, ma l'an 1952 l'a cohtituì-che queumeunna aoutonoma.
Li doe parooutche iron djà séparà dé l'an 1786.

Post d'intéré[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

  • Lou santouére dé Voury, eunna dé destinachón dé pèlèrinadzou lé pieu-z-impourtante dà Val d'Ohta ;
  • Ou veladjo dé Niel, où ché troue un merveyous sat d'éiva dé 28 métre, mooudon dé permonade qué porton i col qué un coou ire iron dé pasadjo pe y éhtchandjo dou comerse ató lo Biellèis é lo Versellèis.

Lenga[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]

Gòbi l'a vardó eun patoé francoprovensal, benque i ché troue entre dove quemeunne dé lenga alemana, Gressonèi-Sèn-Jan é Éséima. Ou veladjo dé Niel, ou contréiro, yé son li trase da popolachón d'orijinne walser qué l'an quéttà la lour lénga é li lour méite tipique (Städel) in péra é boou.

Article gropà[changiér | changiér lo tèxto sôrsa]